Media

    09.04.2010 - Jde o ochranu přírodních stanovišť

    Alterová Libuše (9.4.2010)  celý článek najdete zde

     

    Jednou z organizací pověřených kontrolou podmínek cross compliance (křížovou podmíněností) v zemědělských subjektech je Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Na co se hlavně inspektoři zaměřují a jak dopadly jejich kontroly v uplynulém roce jsme se zeptali ředitelky ČIŽP Evy Tylové

    05.04.2010 - Na Ústecku nedodržují chemický zákon především malé firmy

    homer.cz 5.4.2010 (celý článek najdete zde)

     

    Časté problémy v oblasti dodržování požadavků chemického zákona zaznamenal oblastí inspektorát v Ústeckém kraji především u malých podnikatelských subjektů. Bylo provedeno 87 kontrol a zahájeno 13 správních řízení, z toho bylo uloženo 10 pokut v celkové výši téměř 700 tisíc korun. S touto skutečností byla seznámena ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová na své pracovní kontrolní návštěvě na oblastním inspektorátu v Ústí nad Labem.

     

    30.03.2010 - Česká televize, Nedej se: Soutok Moravy a Dyje

    (záznam pořadu najdete zde)

    V oblasti soutoku mezi Moravou a Dyjí se zachoval unikátní lužní les, kde přežívají staleté duby, jasany a jilmy. Staré porosty jsou ideálním domovem stovek chráněných živočichů a rostlin. Tuto oblast ohrožuje intenzivní lesní hospodaření: kácení porostů, celoplošné frézování pařezů a chov vysoké a černé zvěře. Díky unikátní hodnotě území Soutoku se připravuje vyhlášení Chráněné krajinné oblasti. Okolní obce - přestože do chráněného území nebudou zahrnuty, zatím s návrhem nesouhlasí.

    03.02.2010 - Pravidla pro kácení stromů u silnic

    Ozvěny dne - zprávy 3.2.2010 (přepis pořadu najdete zde)

    Jan BUMBA, moderátor:
    V závěru loňského roku se v České republice zásadně změnila pravidla pro kácení stromů u silnic. Zatímco před 1. prosincem stačilo správcům komunikací, aby záměr porazit stromy oznámili, po tomto datu potřebují souhlas inspekce životního prostředí, u silnic nižších tříd pak odborů ochrany přírody krajských úřadů. Ale, co když někdo oznámil záměr pokácet strom u silnice třeba v listopadu, ještě se k tomu ale nedostal, lidově řečeno, má smůlu. Ministr životního prostředí Jan Dusík dnes řekl, že veškeré kácení stromů po 1. prosinci musí být posouzeno podle nových pravidel. Na lince je teď ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová. Dobrý večer.

     

    12.11.2009 - Zachraňte strom vzkazuje Eva Tylová

    2.11.2009    Xantypa, text Magdalena Dietlová                                                                                                                                         (celý článek najdete zde)

    Host Xantypy: Eva Tylová,Česká inspekce životního prostředí

    Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT a ochraně životního prostředí se věnuje víc než patnáct let. Byla už náměstkyní ministra, v České televizi moderovala pořad NA VĚTVI a krom dalších četných aktivit je i členkou Strany zelených. Je vdaná, má dva syny a na dálku adoptovala indickou holčičku.

    * Paní Méda Mládkova mi řekla o tom, jak bleskově jste zasáhla ve věci neoprávněného kácení stromů na Kampě. Okamžitě mě napadlo, co by se dělo, kdyby zavolal občan méně zvučného jména?

    Stromy rostou ve veřejném zájmu a vyje můžete kácet jen z vážných důvodů, máte-li k tomu povolení. To je dáno zákonem. Stromy, jak známo, obohacují ovzduší kyslíkem, poskytují laskavý stín a zachycují škodliviny. Mění k lepšímu klima kolem nás - a tak zcela logicky, když nám zavolá kdokoliv, že stojí někde někdo s motorovou pilou a chystá se bez povolení pokácet strom, zakročíme neprodleně. Přiznám se, že nás potěšilo, že paní Mládkova má zájem o stromy, ale na každý konkrétní podnět vyjíždějí naši inspektoři okamžitě, ať zavolá kdokoliv.

    * Co když přijedou a strom už je do půli naříznutý?

    No to je špatně, takový strom už se zachránit nedá a dotyčný je potrestán, podle rozsahu škody dostane patřičnou pokutu.

    * Komu má tedy občan zavolat, když má podezření, že se kácí, co se evidentně kácet nemá?

    Přesně pro tyto případy máme takzvanou zelenou linku. Její číslo je 800 011 011, sídlo má v Praze, ale urgentní podněty je schopna okamžitě předat na regiony. Druhá možnost je zavolat přímo do oblastního inspektorátu, který je téměř v každém krajském městě.

    * Trpíte někdy pocitem marnosti, že třeba složitě zachráníte jeden strom a jinde vám někdo tajně pokácí vzrostlé stromořadí?

    Důležité je, aby lidé věděli, že existuje instituce, která zasáhne okamžitě, protože má nástroj na to, jak zjednat pořádek. Tlak veřejnosti v kauzách neoprávněného kácení stromů je velmi účinný. Na Střeleckém ostrově například měla nastat veliká probírka a na podnět nevládních organizací došlo k prověrce, a stromy se kácet nebudou. Píše a mluví se o tom, medializace takovýchto případů je velmi důležitá...

    * Co je z hlediska životního prostředí podle vás nejvíc ohroženo - voda, vzduch anebo porosty?

    Ono to hodně souvisí. Ve zprávě o životním prostředí jsou sledovány všechny tyto složky a co se týče stavu ovzduší neplníme v řadě měst limity, které jsou dány Světovou zdravotnickou organizací. Koncentrace jemného polétavého prachu v Ostravě, v Praze i jiných městech překračují veškerá její doporučení.

    * Máte teď právě na stole nějaký konkrétní případ, který by mohl poškodit naše ovzduší?

    Mám. Měl se jet motocyklový závod Enduro v krajině, která je chráněná, protože v ní žijí vzácní obojživelníci, a pořadatelé nedostali povolení. No a na webových stránkách se objevilo hlášení, že se chystají nepovolené černé jízdy, k nimž nakonec naštěstí nedošlo...

    To se jistě bude opakovat - co s tím uděláte?

    Je třeba najít správnou lokalitu, inspekce nechce jen zakazovat. A taky vhodné období, kdy například právě nehnízdí ptáci a přes cestu neběhají vzácné ještěrky. V případě motocyklového závodu to byly právě nevládní organizace, které upozornily na nevhodné místo konání. Už proto, že motocyklista podle regulí závodu směl vybočit z tratě do okruhu tří kilometrů.

    * A jak zasahujete proti černým jízdám, když k nim dojde?

    Černé jízdy na motorkách nebo čtyřkolkách ruší lidi, nechávají za sebou mrtvá zvířata, poškozené biotopy a na podzim plaší ptáky na shromaždištích... Musejí se pak přemisťovat jinam, což jim ubírá energii před dlouhým letem do teplých krajů.

    * Taky jsem četla, že majitelé motorových člunů chtějí povolení na jízdy po Vltavě...

    To je další problém. Lidi vyrazí k řece, aby si užili klidu a pohody, což jim dokonale zničí jeden člověk, který se jen pro svou zábavu hlučně prohání tam a zase zpátky...

    * Jaký je váš názor na vzrůstající počet golfových hřišť? Má či nemá být obnoveno například hřiště v Klánovicích?

    Praha má nedostatek lesů a je absurdní, abychom káceli les, který roste, kde jsou krásné stromy, jen aby se tam mohl hrát golf. Golfová hřiště můžeme stavět na okraji Prahy, kde je spousta rumišť a nevyužité zemědělské půdy, k tomu účelu vhodnější.

    * Slyšela jsem, že i Krčský les je ohrožen...

    Ano, Krčský les je též v ohrožení, protože se tam chystá zástavba kolem Roztyl. Musíme si uvědomit, že lesy v Praze strádají kvůli znečištěnému ovzduší. Už to je na ně veliký nápor, a když je ještě k tomu víc a víc obestavujeme, tak jim dál zhoršujeme životní podmínky. Může se stát, že les začne odumírat.

    * Jsou náletové lesy méně kvalitní? Může se v nich kácet bez povolení?

    Ne, tak to není, náletový les je dokonce zdravější než vysázený. Stromky, které vyrostou ze semínka, rostou tak, aby se přizpůsobily svému prostředí. A jsou potom daleko odolnější a silnější. Z hlediska přírody je takový les hodnotnější. Je různorodý a lépe odolává, když ho napadne škůdce. Je to les „jiného určení", vhodný pro rekreaci. Z hlediska hospodářského je to samozřejmě jinak. Tam je třeba, aby byly stromky pravidelně vysázeny a rostly pěkně rovné, aby se z nich dobře dělaly skříně...

    * Váš úřad je větší instituce než ministerstvo, řídíte ji tak trochu jako svoji domácnost nebo úplně jinak?

    No, v podstatě přitom myslím na stejné věci. Aby byla hospodárná, a přitom efektivní, a aby v ní lidem bylo dobře. V pozitivním prostředí se lépe rozhoduje.

    * Máte vždycky dost síly na to, abyste prosadila svá rozhodnutí, která vy v té či oné kauze osobně považujete za rozumná?

    Já nastavujú principy, připomínám kritéria. Ale konkrétní rozhodnutí musí být nezávislé, to je už na vedoucím oblastního úřadu, já nemohu ovlivnit každý případ. Když jde o složitou věc, konzultuje ji s námi. Nedávno jsme využili i nejnovější judikaturu, případ „stromy v parku kontra hypermarket" ve Skutči. Tam byl narušen princip ochrany stromu, který je třeba aktivně hájit. Jde evidentně o zájem obecný proti zájmu soukromému - provozování hypermarketu. Soud naznačil, že soukromé zájmy jsou sice legitimní, ale stromy rostou v zájmu veřejném. Stromy zůstaly, hypermarket bude jinde.

    * Když si vybíráte do svého týmu lidi - dáte víc na profesní vybavenost nebo na jejich charakter? Máte ve své inspekci ženy?

    Mám, ženy jsou týmovější hráčky. Muži například neradi podpoří dobré rozhodnutí jen proto, že ho nevymysleli sami. V řídicích pozicích by měli být lidé, kteří mají lidsky své spolupracovníky rádi a chtějí, aby nejen dosahovali dobrých výsledků, ale aby se jim dobře pracovalo. Aby vzniklo tvůrčí prostředí. To víte, že hledám především lidi charakterní. Na inspekci se setkáváte s protiprávním chováním a inspektor musí být naprosto pevný. Nesmí selhat.

    * A co když se to stane? Někdo třeba za kladné vyřízení povolení nabídne úplatek?

    Zatím jsem se s tím nesetkala. Systém je nastaven tak, že si to nikdo ani nedovolí. Inspektorům někdy hrozí i napadení, chodí často ve dvojici... ne, neumím si to představit.

    * Vy jste studovala jadernou fyziku, specializaci ochrana před zářením - docela by mě zajímalo, s čím jste si hrála jako malá holčička?

    Já jsem byla spíš takovej malej chlapeček, hrála jsem si na indiány, moc panenek jsem neměla. Víte, v této společnosti, která je patriarchální, se do řídicích pozic snadněji propracovávají ženy, které mají víc mužských vlastností. Ale na druhé straně jim trochu žensky záleží na tom, co už jsem říkala. Aby se lidem kolem nich dařilo dobře. A to, že jsem studovala technický obor, vůbec nevadí, moje technicistní myšlení pak měnily osobnosti, kterých si vážím, například Ivan Dejmal, Josef Vavroušek a Eva Vavroušková, profesor Kohák...

    * K zájmu o životní prostředí vás někdo přivedl nebo jste první krok učinila sama?

    Už před revolucí jsem se ve svém volném čase angažovala v nevládních hnutích za životní prostředí, které tehdy bylo velice špatné. A po revoluci jsem se pro změnu profese rozhodla definitivně. Na mateřské dovolené jsem se začala sama vzdělávat, hlavně v oboru prevence a klimatických změn, a od té doby se ochraně životního prostředí věnuju naplno.

    * Na začátku jste zmínila, že Českou inspekci vedete k efektivnosti a své inspektory k výkonnosti. Zajímalo by mě, kolik tak za rok zaplatí čeští občané na pokutách, které jim udělíte?

    Za loňský rok to vím přesně, česká inspekce vydala 13 778 správních rozhodnutí, uložila víc než dva a půl tisíce pokut a jejich celkový objem dosáhl téměř sto třiačtyřicet milionů korun. Narostl i počet podaných podnětů, což svědčí o tom, že lidé už vědí, kam se mají se svou stížností obrátit.

    * Kdo a nač ty vybrané peníze používá?

    Je to rozličné podle zákonů, podle nichž se pokuta ukládá. Ve většině případů část pokuty připadá obci, kde se ten přečin stal, a část jde do fondu životního prostředí, přičemž peníze z toho fondu se používají hlavně na akce pro zlepšení životního prostředí.

    * Například?

    V současnosti z nich financujeme výstavbu čistíren a kanalizací, obnovitelné zdroje energie, čistší technologie, které nebudou znečišťovat naše ovzduší, revitalizaci některých území a taky osvětu.

    * Děkuju za rozhovor.

    A připomínám, že CHCETE-LI ZACHRÁNIT STROM, POTŮČEK NEBO TŮNKU, mrkněte na www.cizp.cz nebo volejte rovnou ZELENOU LINKU 800 Oil Oil!

    Ženy jsou týmovější hráčky. Muži například neradi podpoří dobré rozhodnutí jen proto, že ho nevymysleli sami. V řídicích pozicích by měli být lidé, kteří mají lidsky své spolupracovníky rádi a chtějí, aby vzniklo tvůrčí prostředí.

    Foto autor| foto DIANA ZEHETNER




    03.06.2009 - Valné shromáždění sítě IMPEL o prosazování práva o životním prostředí v Praze

    3.6.2009                                                                                                                                                                                          (celý článek najdete zde)

    Ministerstvo životního prostředí a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pořádají v rámci českého předsednictví 3. – 5. června 2009 valné shromáždění sítě pro implementaci a prosazování práva životního prostředí IMPEL.

    Valné shromáždění zahájí 3. června ministr životního prostředí  Ladislav Miko a Eva Tylová, ředitelka ČIŽP. „IMPEL hraje důležitou roli při posilování ochrany životního prostředí a pomáhá zajistit, aby legislativa v Evropské unii byla  lépe vymahatelná,“ říká Ladislav Miko, ministr životního prostředí.

    Na třetím valném shromáždění bude schválena závěrečná zpráva z projektu Rezoluce o řešení konfliktů v životním prostředí prostřednictvím dialogu, který má přispět ke zlepšení komunikace mezi veřejností a  úřady, které povolují  a kontrolují činnost průmyslových zařízení z hlediska uplatňování  práva  životního prostředí.

    Bude tu také představena zpráva z projektu, který se zabýval  přeshraniční přepravou  elektroodpadu. Cílem projektu bylo zjistit slabé články řetězce sběru elektroodpadů v Evropě, kde dochází k jeho únikům a prodejům  do rozvojových zemí, vytipovat možné strategie pro předcházení a zamezení této činnosti a ověřit nástroje, které mohou využívat kontrolní orgány.

    V rámci zasedání proběhnou také  workshopy, na kterých budou delegáti diskutovat o budoucí náplni a výzvách pro další práci sítě IMPEL.

    Delegáti také schválí novou komunikační strategii, která zajistí větší zviditelnění sítě IMPEL v rámci Evropy, budou zřízeny nové webové stránky v angličtině. „Je potřeba  více rozšiřovat informace o konkrétních výsledcích projektů IMPELu a podporovat zpětnou vazbu a vzájemné informování mezi evropskými institucemi a členskými státy IMPELu,“ říká Eva Tylová, ředitelka ČIŽP. Cílovými skupinami pro výměnu informací mají být především organizace životního prostředí  v členských státech IMPELu, Evropský parlament, Evropská komise a Rada EU a také  organizace zabývající se životním prostředím, které nejsou součástí sítě IMPEL. „V rámci spolupráce s evropskými institucemi by měly být navázány pravidelné kontakty a organizovány schůzky s Komisí, Výborem pro životní prostředí Evropského parlamentu a předsednictvím Evropské unie,“ dodává Gerard Wolters, předseda Výboru IMPEL.

    IMPEL byl založen v roce 1992 jako neformální organizace, ve které si mohou její zástupci vzájemně poskytovat nejrůznější informace, diskutovat o problematických otázkách a také nabízet praktické rady. Tímto způsobem se její členové dozvědí o metodách „nejlepší praxe“ pro inspekce, monitorování a prosazování práva v Evropské unii. Členy IMPELu jsou zástupci agentur a inspektorátů životního prostředí všech států EU a Norska a kandidátských zemí. V roce 2008 se stal IMPEL  mezinárodním neziskovým sdružením.

    25.02.2009 - Stromy jsou v tom nevinně

    25-02-2009 14:47 | Zdeněk Vališ, Radio Praha                                                                                                                                        (celý článek najdete zde)

    V Česku opět vzplál boj o stromořadí podél silnic 2. a 3. kategorie. Vyvolala ho zpráva, že jen letos by mělo padnout asi patnáct tisíc stromů. Nejde přitom jen o to, že by měl fakticky zmizet jeden docela velký les. Pro odpůrce kácení jde především o kulturní problém. Pokračuje Zdeněk Vališ.

    Pro kácení stromořadí mají silničáři i policisté jasný argument – při nárazu do stromu u silnice umírá příliš mnoho lidí. Loni jich údajně bylo 177. To je pětina obětí dopravních nehod. V některých státech, třeba ve Švédsku či Dánsku, je kvůli takovým nehodám přímo zákonem zakázáno, aby stromy stály přímo u silnice. Také se uvádí, že lidé jaksi podvědomě nepovažují strom za tak velké nebezpečí jako třeba betonový sloup. A to je svádí k podcenění rizika. Lidské životy jsou ale přednější, nechal se slyšet jistý policejní důstojník. Česká inspekce životního prostřední na druhou stranu bere podobné argumenty s rezervou. Ředitelka inspekce Eva Tylová si nemyslí, že vykácení alejí zvýší bezpečnost silničního provozu.

    „Bezpečnost silničního provozu lze zajistit především tím, aby komunikace byla řádně opravena a především, aby řidič přizpůsobil svou jízdu a hlavně rychlost tomu, v jakém je komunikace stavu. To znamená, jestli je to komunikace první, druhé nebo třetí třídy. Nám se jedná především o stromy kolem komunikací druhé a třetí třídy. Řada řidičů, bohužel, nepřizpůsobí jízdu tomu, jak se silnice klikatí a jak podle ní rostou stromy. Problém podle nás tedy není ve stromech, ale v řidičích.“

    Proti statistikám uváděných policií zmiňuje Tylová zase jiné studie.

    „Dokonce v úsecích, kde se vykácely stromy, jezdili řidiči ještě nebezpečněji a nehod ještě přibylo.“

    Sami dopravní odborníci nejsou zajednou, na čí stranu se přiklonit. Připouštějí ale, že aleje podél silnic nižší třídy mají i pozitivní vliv. Například Pavel Skládaný z Ředitelství silnic a dálnic v tisku řekl, že silnice je díky stromům lépe chráněná před větrem. Stromy mohou také zlepšovat viditelnost při jízdě. Rovněž Eva Tylová je přesvědčena, že stromy pomáhají zvyšovat bezpečnost na silnicích.

    „Například v zimě v horských terénech nebo třeba na Vysočině, kde je hodně sněhu, který na silnici vytváří jazyky, chrání stromy silnici, protože působí jako takový sněholam. V létě zase, když jsou vysoké teploty, tam, kde nejsou stromy, se roztéká asfalt, v silnici se vytváří díry.“

    Naprostá většina diskusních příspěvků v tisku podobné argumenty ve prospěch alejí také uvádí. Ekologové k tomu ještě dodávají, že v bezlesé krajině bývají stromořadí posledním útočištěm vzácných druhů živočichů. Biologové zase upozorňují na ovocné stromy podél silnic a na nesmírnou genetickou hodnotu krajových odrůd ovoce, které už ze zahrad dávno zmizely, a v budoucnu by mohly stát u zrodu nově vyšlechtěných moderních českých odrůd. V diskusi ale zcela převažuje pohled ještě v jiné rovině. Tradiční aleje, vysazované už pod přímým dohledem císařovny Marie Terezie, jsou nedílnou estetickou součástí české krajiny. Dotvářejí ji. Stromořadí i různé osamělé stromy tedy představují nejvíce ze všeho kulturní statek nevyčíslitelné hodnoty. Kácecí mánie v alejích ale není jen letošním fenoménem. Začala už před třemi roky. Dnes v podstatě silničáře nemůže nic zastavit. Stačí pouze, když ohlásí kácení obecnímu úřadu. Situace dospěla do takové stádia, že vláda nakonec souhlasila se změnou zákona o ochraně přírody a krajiny. Novelu nyní projednávají poslanci. Napříště by kácení podléhalo správnímu řízení, jehož se zúčastní i experti a nevládní organizace. V něm by se měl posoudit střet různých veřejných zájmů.

    „Je třeba prokázat, že opravdu se tím bezpečnost zvýší, nejenom si vzít jako zástěrku. A právě ve správním řízení se porovnávají oba veřejné zájmy a výsledkem je rozhodnutí, který veřejný zájem převažuje.“

    Zdůrazňuje ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová. Hodně diskutujících také polemizuje s policejní argumentací o počtu mrtvých řidičů po nárazu do stromu. Shodně uvádějí několik protiargumentů. Obětí bývají často například návštěvníci diskoték, kteří se k ránu vydávají na silnice pod vlivem alkoholu. Obětí bývají rovněž různí hazardéři, kteří si okresní silnice pletou s tratí Formule 1. Je snad přednost zájmů takových lidí zakotvena v Listině práv a svobod? Proč by měl být osud stromů podřízen ohledům na opilce a frajery?

    10.05.2008 - V Ostravě se diskutovalo o kácení stromů

    (celý článek najdete zde)

    5. 10. 2008 - OSTRAVA (Arnika Ostrava) Besedy, která se uskutečnila v sobotu 4. října 2008 v Kulturním domě Poklad v Ostravě-Porubě, se kromě ministra životního prostředí Martina Bursíka a organizátorů z Českého svazu ochránců přírody zúčastnili také docent Petr Jančík z Vysoké školy báňské či ředitelka České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Eva Tylová.
    Živě se zde diskutovalo nad stále rozšířeným kácením vzrostlých zdravých stromů. „Jsme tu už mnoho let svědky toho, že se kácejí plošně desítky zdravých stromů, přitom náhradní výsadba není vždy dostatečná,“ uvedla Helena Váňová ve svém příspěvku z ostravské pobočky sdružení Arnika.

    02.06.2007 - Den 3 potřetí - 2. června 2007

    (celý článek najdete zde)

    Stejně jako při předchozích dvou ročnících den věnovaný malebné české krajině Posázaví a Benešovska zatím tak, jak ji znali František Hrubín, Bob Hurikán a staří trempové, ale jak ji my možná už za pár let znát nebudeme. Za pár let, až ji protne trasa plánované dálnice D3... A právě nesouhlas s trasováním dálnice D3 Posázavím a schopnost něco ujet na kole - to charakterizovalo většinu účastníků třetího ročníku Dne 3. Akci již tradičně spolupořádala obec Václavice a další občanská sdružení, obyvatelé a obce na trase plánované dálnice D3.

     

    19.04.2005 - Respekt: Lidé proti dálnicím - Příběh válečníků z kmene Dětí Země

    (celý článek najdete zde)

    Zrovna v těchto dnech bilancují účet po životní prohře, kterou s nimi nese celá země. V souboji o čáru dálnice přes České středohoří neuspěli. Přesto si mladí ekologové mohou připsat kladné body: ukázali, že se umí brát o svou vizi, chopit se úkolu a dovést ho až do konce – byť nikoli vítězného – lépe než většina našich současných politiků. A jejich příběh současně nabízí i možnou odpověď na otázku, proč u nás stále ještě mocní prosadí svou, kdykoli si zamanou.

    02.04.2004 - Eva Tylová: Sazka Arena - výhra, nebo prohra?

    2.4.2004 hn.ihned.cz (celý článek najdete zde)

    Při slavnostním otevření se zapomnělo na všechny podivnosti během výstavby. Sanaci pozemků provázely změny pravidel.
    Otevření Sazka Areny bylo určitě důvodem k oslavě. Ještě před rokem nikdo s jistotou nevěděl, zda Sazka stačí halu před mistrovstvím světa v hokeji dokončit či nás čeká mezinárodní ostuda.

    Při oslavě se ale pozapomnělo na všechny podivnosti, které výstavbu haly provázely. Jedné jsem byla přímým účastníkem. Sazka halu postavila na pozemcích starého průmyslového areálu, který patřil ČKD Lokomotivka. Výroba zde byla zastavena a pozemek i s budovami byl v konkursu prodán akciové společnosti Quonex Real. Ta jej nabídla Sazce k výstavbě haly.
    Tato část příběhu zní dobře. Sazka stavěla na staré, nevyužívané průmyslové ploše a ne zelené louce. Konkurenční lokalitou byla nezastavěná plocha Hagibor, kde je ale park. Ten jsme zachránili.
    V průmyslových areálech bývají půda a podzemní voda znečištěny úniky chemických látek při výrobě tak, že je nutné před novou stavbou pozemek vyčistit. To je i případ areálu ČKD, kde léta pronikaly do půdy nebezpečné látky. Ani to by ale nebylo problémem. Stát přijal program, podle nějž hradí náklady na sanaci areálů privatizovaných podniků, avšak jen do výše částky, kterou získal privatizací. Tím kompenzuje novým vlastníkům to, že za podnik zaplatili plnou cenu.
    Program sanace řídil Fond národního majetku, odborným garantem bylo Ministerstvo životního prostředí. Pro výběrové řízení na firmy provádějící sanace platila přísná pravidla. Šlo o desítky až stovky miliónů na jednu sanaci, ročně o víc než dvě miliardy korun.
    Tato pravidla ale přestala platit pro sanaci areálu haly Sazky. Fond a ministerstvo školství, jež mělo přípravu sportovní akce v působnosti, přišly koncem roku 2001 hned s několika změnami pravidel. Sanaci chtěly přidělit bez výběrového řízení majiteli pozemku, firmě Quonex Real. Částka, kterou fond získal privatizací ČKD a kterou bylo možno vyčerpat na vyčištění, dosahovala 700 miliónů.
    Přidělení zakázky bez výběrového řízení odůvodňovaly fond a ministerstvo školství tím, že jinak se výstavba haly nestihne. Za ministerstvo životního prostředí jsem zastávala názor, že není možné sanaci přidělit bez výběrového řízení, protože potom nic nebude bránit firmě Quonex Real vyčerpat celých 700 miliónů. Podle předběžných odhadů měla sanace stát do 400 miliónů.
    Zakázka měla být přidělena dokonce bez řádného projektu, tedy bez přesnější specifikace objemu potřebných prací a jejich ceny. Dalším rozporem byl výběr vlastníka pozemku jako sanátora, což samo o sobě už bylo konfliktem zájmů. Řešením by bylo alespoň zkrácené výběrové řízení. Rozpor mezi našimi úřady vyřešila vláda tím, že se přiklonila k názoru Fondu národního majetku a ministerstva školství.
    Po zahájení sanace se potvrdily naše obavy. Quonex Real předložil projekt za více než 600 miliónů. Položky byly nadhodnoceny, některé až trojnásobně. Při sanaci se míchal znečištěný odpad s čistými konstrukcemi budov, což objem odpadu zvýšilo. Jeho část skončila na nezabezpečené skládce, takže Česká inspekce životního prostředí uložila sanační firmě pokutu. Podle informace Fondu národního majetku se firmě Quonex Real podařilo vyčerpat částku 680 miliónů korun.
    Nezodpovězenou otázkou zřejmě zůstane, kolik by mohla sanace stát, kdyby bylo vypsáno řádné výběrové řízení. Řeknete si: možná bychom ušetřili sto, možná dvě stě miliónů. Co je to proti šesti miliardám, které hala stála? Peníze jsme neušetřili, ale mistrovství bude. Tak je to výhra, nebo prohra?

    20.02.2004 - Liberci hrozí dovoz smetí z Německa

    Mladá fronta DNES Liberci hrozí dovoz smetí z Německa (20.02.2004) 
    Kraj Liberecký - Autor: LUKÁŠ KOBERA - Strana: 01

    Lidé se proti dovozu odpadu bouří, liberecká spalovna by naopak tuto možnost přivítala
    Liberecký poslanec Tomáš Hasil prosazuje povolení dovozu smetí do České republiky. Toho by mohla využít i liberecká spalovna, lidé jsou však proti.
    Liberec - Smetí z Německa se už brzy může začít spalovat přímo v centru Liberce. Zdejší poslanec Tomáš Hasil (ODS) totiž prosadil do návrhu nového zákona o odpadech povolení dovážet ze zahraničí odpadky za účelem jeho dalšího zpracování. Současné předpisy, proti kterým bojoval už před třemi lety bývalý poslanec Jiří Drda (ODS), jakýkoli dovoz odpadků do spaloven zakazují. O definitivním osudu zákona rozhodnou poslanci příští týden. "Doufám, že se najde dost poslanců se zdravým rozumem. Nemůžeme přece být smetištěm Evropy," řekla Zuzana Chalupná ze sdružení Lidé pro Liberec. Proti dovozu a pálení odpadu z Německa je i Karel Tomeček, který bydlí na sídlišti kousek od spalovny. "Už teď se bojíme, co všechno na nás spalovna denně chrlí a nyní k nám snad začnou vozit kdovíco z Německa." Podle odborníků nehrozí jen to, že se sem začne ve velkém dovážet smetí z okolních zemí. Může to znamenat i to, že prudce vzrostou poplatky za odvoz odpadků a města, která mají spalovnu, na to nakonec doplatí ještě více. "Například v sousedním Německu lidé za odstranění komunálního odpadu platí mnohonásobně větší částky, než v Česku. Proč by soukromé firmy odebíraly smetí za menší peníze, když by jej mohly dovézt a vydělat víc?," varovala Eva Tylová, bývalá náměstkyně ministra životního prostředí. Sama liberecká spalovna přitom nevylučuje, že v budoucnu odpadky například z německé Žitavy a nebo polské Jelení Hory dovážet bude. "Je to druh obchodu. V současnosti máme zaplněnou celou kapacitu spalovny, ale za tu cenu, že dovážíme odpad sto dvacet kilometrů až z Pardubic. Připadá mi logické svážet ho raději z okruhu dvaceti, třiceti kilometrů, i když to bude za německými hranicemi," připustil ředitel spalovny Pavel Bernát. "To co je v návrhu zákona neznamená, že smím dovézt odpad, ale jen to, že o to smím požádat," dodal. Návrh zákona, který upravuje nakládání odpadem po vstupu české republiky do Evropské unie, předložilo poslancům ministerstvo životního prostředí. Ve svém původním textu však s možností dovozu smetí nepočítalo. Na první pohled nenápadnou změnu do zákona vnesl až poslanec Hasil s tím, že je špatné zakazovat striktně dovoz odpadků, když některé mohou posloužit také jako surovina. Podle něj bude dovoz možný, pokud jej schválí ministerstvo a pokud dovozce předloží smlouvu o jeho ekologicky šetrném zpracování. "Já nehodnotím postavení liberecké spalovny, ale připravuji obecný zákon. Existuje řada odpadů, které mohou posloužit i jako surovina. Každý dovoz ale bude podléhat povolení ministerstva životního prostředí a to bude nejvyšším garantem, že se k nám nedostane nic závadného," konstatoval Hasil. To, že jeho návrh může otevřít dveře zahraničnímu smetí do českých spaloven, však nevyloučil. "Pokud ministerstvo uzná, že jde o surovinu k výrobě energie a že nedojde k poškození životního prostředí, tak tomu nic nebrání." Proti tomu přitom stojí rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2003. "Podle něj spalování odpadků ve spalovnách nelze považovat za jejich využívání, ale jen za likvidaci. To platí i tehdy, když se využívá takto získané teplo," oponovala Tylová. Sama Evropská unie navíc členským státům zakázat přeshraniční pohyb odpadků umožňuje.