Media

    10.05.2008 - V Ostravě se diskutovalo o kácení stromů

    (celý článek najdete zde)

    5. 10. 2008 - OSTRAVA (Arnika Ostrava) Besedy, která se uskutečnila v sobotu 4. října 2008 v Kulturním domě Poklad v Ostravě-Porubě, se kromě ministra životního prostředí Martina Bursíka a organizátorů z Českého svazu ochránců přírody zúčastnili také docent Petr Jančík z Vysoké školy báňské či ředitelka České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Eva Tylová.
    Živě se zde diskutovalo nad stále rozšířeným kácením vzrostlých zdravých stromů. „Jsme tu už mnoho let svědky toho, že se kácejí plošně desítky zdravých stromů, přitom náhradní výsadba není vždy dostatečná,“ uvedla Helena Váňová ve svém příspěvku z ostravské pobočky sdružení Arnika.

    02.06.2007 - Den 3 potřetí - 2. června 2007

    (celý článek najdete zde)

    Stejně jako při předchozích dvou ročnících den věnovaný malebné české krajině Posázaví a Benešovska zatím tak, jak ji znali František Hrubín, Bob Hurikán a staří trempové, ale jak ji my možná už za pár let znát nebudeme. Za pár let, až ji protne trasa plánované dálnice D3... A právě nesouhlas s trasováním dálnice D3 Posázavím a schopnost něco ujet na kole - to charakterizovalo většinu účastníků třetího ročníku Dne 3. Akci již tradičně spolupořádala obec Václavice a další občanská sdružení, obyvatelé a obce na trase plánované dálnice D3.

     

    19.04.2005 - Respekt: Lidé proti dálnicím - Příběh válečníků z kmene Dětí Země

    (celý článek najdete zde)

    Zrovna v těchto dnech bilancují účet po životní prohře, kterou s nimi nese celá země. V souboji o čáru dálnice přes České středohoří neuspěli. Přesto si mladí ekologové mohou připsat kladné body: ukázali, že se umí brát o svou vizi, chopit se úkolu a dovést ho až do konce – byť nikoli vítězného – lépe než většina našich současných politiků. A jejich příběh současně nabízí i možnou odpověď na otázku, proč u nás stále ještě mocní prosadí svou, kdykoli si zamanou.

    02.04.2004 - Eva Tylová: Sazka Arena - výhra, nebo prohra?

    2.4.2004 hn.ihned.cz (celý článek najdete zde)

    Při slavnostním otevření se zapomnělo na všechny podivnosti během výstavby. Sanaci pozemků provázely změny pravidel.
    Otevření Sazka Areny bylo určitě důvodem k oslavě. Ještě před rokem nikdo s jistotou nevěděl, zda Sazka stačí halu před mistrovstvím světa v hokeji dokončit či nás čeká mezinárodní ostuda.

    Při oslavě se ale pozapomnělo na všechny podivnosti, které výstavbu haly provázely. Jedné jsem byla přímým účastníkem. Sazka halu postavila na pozemcích starého průmyslového areálu, který patřil ČKD Lokomotivka. Výroba zde byla zastavena a pozemek i s budovami byl v konkursu prodán akciové společnosti Quonex Real. Ta jej nabídla Sazce k výstavbě haly.
    Tato část příběhu zní dobře. Sazka stavěla na staré, nevyužívané průmyslové ploše a ne zelené louce. Konkurenční lokalitou byla nezastavěná plocha Hagibor, kde je ale park. Ten jsme zachránili.
    V průmyslových areálech bývají půda a podzemní voda znečištěny úniky chemických látek při výrobě tak, že je nutné před novou stavbou pozemek vyčistit. To je i případ areálu ČKD, kde léta pronikaly do půdy nebezpečné látky. Ani to by ale nebylo problémem. Stát přijal program, podle nějž hradí náklady na sanaci areálů privatizovaných podniků, avšak jen do výše částky, kterou získal privatizací. Tím kompenzuje novým vlastníkům to, že za podnik zaplatili plnou cenu.
    Program sanace řídil Fond národního majetku, odborným garantem bylo Ministerstvo životního prostředí. Pro výběrové řízení na firmy provádějící sanace platila přísná pravidla. Šlo o desítky až stovky miliónů na jednu sanaci, ročně o víc než dvě miliardy korun.
    Tato pravidla ale přestala platit pro sanaci areálu haly Sazky. Fond a ministerstvo školství, jež mělo přípravu sportovní akce v působnosti, přišly koncem roku 2001 hned s několika změnami pravidel. Sanaci chtěly přidělit bez výběrového řízení majiteli pozemku, firmě Quonex Real. Částka, kterou fond získal privatizací ČKD a kterou bylo možno vyčerpat na vyčištění, dosahovala 700 miliónů.
    Přidělení zakázky bez výběrového řízení odůvodňovaly fond a ministerstvo školství tím, že jinak se výstavba haly nestihne. Za ministerstvo životního prostředí jsem zastávala názor, že není možné sanaci přidělit bez výběrového řízení, protože potom nic nebude bránit firmě Quonex Real vyčerpat celých 700 miliónů. Podle předběžných odhadů měla sanace stát do 400 miliónů.
    Zakázka měla být přidělena dokonce bez řádného projektu, tedy bez přesnější specifikace objemu potřebných prací a jejich ceny. Dalším rozporem byl výběr vlastníka pozemku jako sanátora, což samo o sobě už bylo konfliktem zájmů. Řešením by bylo alespoň zkrácené výběrové řízení. Rozpor mezi našimi úřady vyřešila vláda tím, že se přiklonila k názoru Fondu národního majetku a ministerstva školství.
    Po zahájení sanace se potvrdily naše obavy. Quonex Real předložil projekt za více než 600 miliónů. Položky byly nadhodnoceny, některé až trojnásobně. Při sanaci se míchal znečištěný odpad s čistými konstrukcemi budov, což objem odpadu zvýšilo. Jeho část skončila na nezabezpečené skládce, takže Česká inspekce životního prostředí uložila sanační firmě pokutu. Podle informace Fondu národního majetku se firmě Quonex Real podařilo vyčerpat částku 680 miliónů korun.
    Nezodpovězenou otázkou zřejmě zůstane, kolik by mohla sanace stát, kdyby bylo vypsáno řádné výběrové řízení. Řeknete si: možná bychom ušetřili sto, možná dvě stě miliónů. Co je to proti šesti miliardám, které hala stála? Peníze jsme neušetřili, ale mistrovství bude. Tak je to výhra, nebo prohra?

    20.02.2004 - Liberci hrozí dovoz smetí z Německa

    Mladá fronta DNES Liberci hrozí dovoz smetí z Německa (20.02.2004) 
    Kraj Liberecký - Autor: LUKÁŠ KOBERA - Strana: 01

    Lidé se proti dovozu odpadu bouří, liberecká spalovna by naopak tuto možnost přivítala
    Liberecký poslanec Tomáš Hasil prosazuje povolení dovozu smetí do České republiky. Toho by mohla využít i liberecká spalovna, lidé jsou však proti.
    Liberec - Smetí z Německa se už brzy může začít spalovat přímo v centru Liberce. Zdejší poslanec Tomáš Hasil (ODS) totiž prosadil do návrhu nového zákona o odpadech povolení dovážet ze zahraničí odpadky za účelem jeho dalšího zpracování. Současné předpisy, proti kterým bojoval už před třemi lety bývalý poslanec Jiří Drda (ODS), jakýkoli dovoz odpadků do spaloven zakazují. O definitivním osudu zákona rozhodnou poslanci příští týden. "Doufám, že se najde dost poslanců se zdravým rozumem. Nemůžeme přece být smetištěm Evropy," řekla Zuzana Chalupná ze sdružení Lidé pro Liberec. Proti dovozu a pálení odpadu z Německa je i Karel Tomeček, který bydlí na sídlišti kousek od spalovny. "Už teď se bojíme, co všechno na nás spalovna denně chrlí a nyní k nám snad začnou vozit kdovíco z Německa." Podle odborníků nehrozí jen to, že se sem začne ve velkém dovážet smetí z okolních zemí. Může to znamenat i to, že prudce vzrostou poplatky za odvoz odpadků a města, která mají spalovnu, na to nakonec doplatí ještě více. "Například v sousedním Německu lidé za odstranění komunálního odpadu platí mnohonásobně větší částky, než v Česku. Proč by soukromé firmy odebíraly smetí za menší peníze, když by jej mohly dovézt a vydělat víc?," varovala Eva Tylová, bývalá náměstkyně ministra životního prostředí. Sama liberecká spalovna přitom nevylučuje, že v budoucnu odpadky například z německé Žitavy a nebo polské Jelení Hory dovážet bude. "Je to druh obchodu. V současnosti máme zaplněnou celou kapacitu spalovny, ale za tu cenu, že dovážíme odpad sto dvacet kilometrů až z Pardubic. Připadá mi logické svážet ho raději z okruhu dvaceti, třiceti kilometrů, i když to bude za německými hranicemi," připustil ředitel spalovny Pavel Bernát. "To co je v návrhu zákona neznamená, že smím dovézt odpad, ale jen to, že o to smím požádat," dodal. Návrh zákona, který upravuje nakládání odpadem po vstupu české republiky do Evropské unie, předložilo poslancům ministerstvo životního prostředí. Ve svém původním textu však s možností dovozu smetí nepočítalo. Na první pohled nenápadnou změnu do zákona vnesl až poslanec Hasil s tím, že je špatné zakazovat striktně dovoz odpadků, když některé mohou posloužit také jako surovina. Podle něj bude dovoz možný, pokud jej schválí ministerstvo a pokud dovozce předloží smlouvu o jeho ekologicky šetrném zpracování. "Já nehodnotím postavení liberecké spalovny, ale připravuji obecný zákon. Existuje řada odpadů, které mohou posloužit i jako surovina. Každý dovoz ale bude podléhat povolení ministerstva životního prostředí a to bude nejvyšším garantem, že se k nám nedostane nic závadného," konstatoval Hasil. To, že jeho návrh může otevřít dveře zahraničnímu smetí do českých spaloven, však nevyloučil. "Pokud ministerstvo uzná, že jde o surovinu k výrobě energie a že nedojde k poškození životního prostředí, tak tomu nic nebrání." Proti tomu přitom stojí rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2003. "Podle něj spalování odpadků ve spalovnách nelze považovat za jejich využívání, ale jen za likvidaci. To platí i tehdy, když se využívá takto získané teplo," oponovala Tylová. Sama Evropská unie navíc členským státům zakázat přeshraniční pohyb odpadků umožňuje.

Předchozí stránka 1 2 Další stránka
25 příspěvků