12.11.2009 - Zachraňte strom vzkazuje Eva Tylová

2.11.2009    Xantypa, text Magdalena Dietlová                                                                                                                                         (celý článek najdete zde)

Host Xantypy: Eva Tylová,Česká inspekce životního prostředí

Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT a ochraně životního prostředí se věnuje víc než patnáct let. Byla už náměstkyní ministra, v České televizi moderovala pořad NA VĚTVI a krom dalších četných aktivit je i členkou Strany zelených. Je vdaná, má dva syny a na dálku adoptovala indickou holčičku.

* Paní Méda Mládkova mi řekla o tom, jak bleskově jste zasáhla ve věci neoprávněného kácení stromů na Kampě. Okamžitě mě napadlo, co by se dělo, kdyby zavolal občan méně zvučného jména?

Stromy rostou ve veřejném zájmu a vyje můžete kácet jen z vážných důvodů, máte-li k tomu povolení. To je dáno zákonem. Stromy, jak známo, obohacují ovzduší kyslíkem, poskytují laskavý stín a zachycují škodliviny. Mění k lepšímu klima kolem nás - a tak zcela logicky, když nám zavolá kdokoliv, že stojí někde někdo s motorovou pilou a chystá se bez povolení pokácet strom, zakročíme neprodleně. Přiznám se, že nás potěšilo, že paní Mládkova má zájem o stromy, ale na každý konkrétní podnět vyjíždějí naši inspektoři okamžitě, ať zavolá kdokoliv.

* Co když přijedou a strom už je do půli naříznutý?

No to je špatně, takový strom už se zachránit nedá a dotyčný je potrestán, podle rozsahu škody dostane patřičnou pokutu.

* Komu má tedy občan zavolat, když má podezření, že se kácí, co se evidentně kácet nemá?

Přesně pro tyto případy máme takzvanou zelenou linku. Její číslo je 800 011 011, sídlo má v Praze, ale urgentní podněty je schopna okamžitě předat na regiony. Druhá možnost je zavolat přímo do oblastního inspektorátu, který je téměř v každém krajském městě.

* Trpíte někdy pocitem marnosti, že třeba složitě zachráníte jeden strom a jinde vám někdo tajně pokácí vzrostlé stromořadí?

Důležité je, aby lidé věděli, že existuje instituce, která zasáhne okamžitě, protože má nástroj na to, jak zjednat pořádek. Tlak veřejnosti v kauzách neoprávněného kácení stromů je velmi účinný. Na Střeleckém ostrově například měla nastat veliká probírka a na podnět nevládních organizací došlo k prověrce, a stromy se kácet nebudou. Píše a mluví se o tom, medializace takovýchto případů je velmi důležitá...

* Co je z hlediska životního prostředí podle vás nejvíc ohroženo - voda, vzduch anebo porosty?

Ono to hodně souvisí. Ve zprávě o životním prostředí jsou sledovány všechny tyto složky a co se týče stavu ovzduší neplníme v řadě měst limity, které jsou dány Světovou zdravotnickou organizací. Koncentrace jemného polétavého prachu v Ostravě, v Praze i jiných městech překračují veškerá její doporučení.

* Máte teď právě na stole nějaký konkrétní případ, který by mohl poškodit naše ovzduší?

Mám. Měl se jet motocyklový závod Enduro v krajině, která je chráněná, protože v ní žijí vzácní obojživelníci, a pořadatelé nedostali povolení. No a na webových stránkách se objevilo hlášení, že se chystají nepovolené černé jízdy, k nimž nakonec naštěstí nedošlo...

To se jistě bude opakovat - co s tím uděláte?

Je třeba najít správnou lokalitu, inspekce nechce jen zakazovat. A taky vhodné období, kdy například právě nehnízdí ptáci a přes cestu neběhají vzácné ještěrky. V případě motocyklového závodu to byly právě nevládní organizace, které upozornily na nevhodné místo konání. Už proto, že motocyklista podle regulí závodu směl vybočit z tratě do okruhu tří kilometrů.

* A jak zasahujete proti černým jízdám, když k nim dojde?

Černé jízdy na motorkách nebo čtyřkolkách ruší lidi, nechávají za sebou mrtvá zvířata, poškozené biotopy a na podzim plaší ptáky na shromaždištích... Musejí se pak přemisťovat jinam, což jim ubírá energii před dlouhým letem do teplých krajů.

* Taky jsem četla, že majitelé motorových člunů chtějí povolení na jízdy po Vltavě...

To je další problém. Lidi vyrazí k řece, aby si užili klidu a pohody, což jim dokonale zničí jeden člověk, který se jen pro svou zábavu hlučně prohání tam a zase zpátky...

* Jaký je váš názor na vzrůstající počet golfových hřišť? Má či nemá být obnoveno například hřiště v Klánovicích?

Praha má nedostatek lesů a je absurdní, abychom káceli les, který roste, kde jsou krásné stromy, jen aby se tam mohl hrát golf. Golfová hřiště můžeme stavět na okraji Prahy, kde je spousta rumišť a nevyužité zemědělské půdy, k tomu účelu vhodnější.

* Slyšela jsem, že i Krčský les je ohrožen...

Ano, Krčský les je též v ohrožení, protože se tam chystá zástavba kolem Roztyl. Musíme si uvědomit, že lesy v Praze strádají kvůli znečištěnému ovzduší. Už to je na ně veliký nápor, a když je ještě k tomu víc a víc obestavujeme, tak jim dál zhoršujeme životní podmínky. Může se stát, že les začne odumírat.

* Jsou náletové lesy méně kvalitní? Může se v nich kácet bez povolení?

Ne, tak to není, náletový les je dokonce zdravější než vysázený. Stromky, které vyrostou ze semínka, rostou tak, aby se přizpůsobily svému prostředí. A jsou potom daleko odolnější a silnější. Z hlediska přírody je takový les hodnotnější. Je různorodý a lépe odolává, když ho napadne škůdce. Je to les „jiného určení", vhodný pro rekreaci. Z hlediska hospodářského je to samozřejmě jinak. Tam je třeba, aby byly stromky pravidelně vysázeny a rostly pěkně rovné, aby se z nich dobře dělaly skříně...

* Váš úřad je větší instituce než ministerstvo, řídíte ji tak trochu jako svoji domácnost nebo úplně jinak?

No, v podstatě přitom myslím na stejné věci. Aby byla hospodárná, a přitom efektivní, a aby v ní lidem bylo dobře. V pozitivním prostředí se lépe rozhoduje.

* Máte vždycky dost síly na to, abyste prosadila svá rozhodnutí, která vy v té či oné kauze osobně považujete za rozumná?

Já nastavujú principy, připomínám kritéria. Ale konkrétní rozhodnutí musí být nezávislé, to je už na vedoucím oblastního úřadu, já nemohu ovlivnit každý případ. Když jde o složitou věc, konzultuje ji s námi. Nedávno jsme využili i nejnovější judikaturu, případ „stromy v parku kontra hypermarket" ve Skutči. Tam byl narušen princip ochrany stromu, který je třeba aktivně hájit. Jde evidentně o zájem obecný proti zájmu soukromému - provozování hypermarketu. Soud naznačil, že soukromé zájmy jsou sice legitimní, ale stromy rostou v zájmu veřejném. Stromy zůstaly, hypermarket bude jinde.

* Když si vybíráte do svého týmu lidi - dáte víc na profesní vybavenost nebo na jejich charakter? Máte ve své inspekci ženy?

Mám, ženy jsou týmovější hráčky. Muži například neradi podpoří dobré rozhodnutí jen proto, že ho nevymysleli sami. V řídicích pozicích by měli být lidé, kteří mají lidsky své spolupracovníky rádi a chtějí, aby nejen dosahovali dobrých výsledků, ale aby se jim dobře pracovalo. Aby vzniklo tvůrčí prostředí. To víte, že hledám především lidi charakterní. Na inspekci se setkáváte s protiprávním chováním a inspektor musí být naprosto pevný. Nesmí selhat.

* A co když se to stane? Někdo třeba za kladné vyřízení povolení nabídne úplatek?

Zatím jsem se s tím nesetkala. Systém je nastaven tak, že si to nikdo ani nedovolí. Inspektorům někdy hrozí i napadení, chodí často ve dvojici... ne, neumím si to představit.

* Vy jste studovala jadernou fyziku, specializaci ochrana před zářením - docela by mě zajímalo, s čím jste si hrála jako malá holčička?

Já jsem byla spíš takovej malej chlapeček, hrála jsem si na indiány, moc panenek jsem neměla. Víte, v této společnosti, která je patriarchální, se do řídicích pozic snadněji propracovávají ženy, které mají víc mužských vlastností. Ale na druhé straně jim trochu žensky záleží na tom, co už jsem říkala. Aby se lidem kolem nich dařilo dobře. A to, že jsem studovala technický obor, vůbec nevadí, moje technicistní myšlení pak měnily osobnosti, kterých si vážím, například Ivan Dejmal, Josef Vavroušek a Eva Vavroušková, profesor Kohák...

* K zájmu o životní prostředí vás někdo přivedl nebo jste první krok učinila sama?

Už před revolucí jsem se ve svém volném čase angažovala v nevládních hnutích za životní prostředí, které tehdy bylo velice špatné. A po revoluci jsem se pro změnu profese rozhodla definitivně. Na mateřské dovolené jsem se začala sama vzdělávat, hlavně v oboru prevence a klimatických změn, a od té doby se ochraně životního prostředí věnuju naplno.

* Na začátku jste zmínila, že Českou inspekci vedete k efektivnosti a své inspektory k výkonnosti. Zajímalo by mě, kolik tak za rok zaplatí čeští občané na pokutách, které jim udělíte?

Za loňský rok to vím přesně, česká inspekce vydala 13 778 správních rozhodnutí, uložila víc než dva a půl tisíce pokut a jejich celkový objem dosáhl téměř sto třiačtyřicet milionů korun. Narostl i počet podaných podnětů, což svědčí o tom, že lidé už vědí, kam se mají se svou stížností obrátit.

* Kdo a nač ty vybrané peníze používá?

Je to rozličné podle zákonů, podle nichž se pokuta ukládá. Ve většině případů část pokuty připadá obci, kde se ten přečin stal, a část jde do fondu životního prostředí, přičemž peníze z toho fondu se používají hlavně na akce pro zlepšení životního prostředí.

* Například?

V současnosti z nich financujeme výstavbu čistíren a kanalizací, obnovitelné zdroje energie, čistší technologie, které nebudou znečišťovat naše ovzduší, revitalizaci některých území a taky osvětu.

* Děkuju za rozhovor.

A připomínám, že CHCETE-LI ZACHRÁNIT STROM, POTŮČEK NEBO TŮNKU, mrkněte na www.cizp.cz nebo volejte rovnou ZELENOU LINKU 800 Oil Oil!

Ženy jsou týmovější hráčky. Muži například neradi podpoří dobré rozhodnutí jen proto, že ho nevymysleli sami. V řídicích pozicích by měli být lidé, kteří mají lidsky své spolupracovníky rádi a chtějí, aby vzniklo tvůrčí prostředí.

Foto autor| foto DIANA ZEHETNER